Evropský den bez aut

Tento den slavíme ve školní družině již několik let, a proto se z něj stala u nás již tradiční akce. V letošním roce se k nám přidal i nově vzniklý školní klub.

Evropský den bez aut

Plnění podmínek, které si pro nás připravily paní vychovatelky, byl započat již v pátek minulý týden. Šlo nám všem o to, abychom si uvědomili, jak náš život komplikuje nadměrné požívání automobilů a vůbec automobilová doprava. Hledali jsme řešení, co by mohlo automobilovou dopravu nahradit. Došli jsme k závěru, že zcela určitě to asi bude vlak. Proto jsme tento den po odděleních, včetně školního klubu v časových intervalech navštívili vlakové nádraží Beroun – Závodí. Čas si pro nás našla výpravčí zdejší stanice, paní Dana Vytisková. Seznámila nás s provozem zdejšího nádraží, s pohybem výhybky, s prací návěstidla. Někteří z nás zaznamenali i průjezd vlaku. Ukázala nám i kolej, která slouží jako seřadiště vlaků. Dál se nás ujali další dva pomocníci, mechanici, kteří mají na starosti zabezpečovací a sdělovací zařízení. Nahlédli jsme i do této místnosti a dověděli se pár informací. Když jsme se seznámili s provozem vlakového nádraží Beroun – Závodí, každý z nás pochopil, že nejde o žádnou lehkou záležitost. Po návratu zpět na dvorek školy, jsme pak pokračovali. Naším dalším úkolem bylo za pomoci uzávěrů od limonád ztvárnit nějaký šetrnější dopravní prostředek, než je auto.

A tak se na dvoře objevily horkovzdušné balony, vlakové soupravy, lodě, koloběžka, kolečkové brusle a další. Každé oddělení včetně školního klubu dodalo do poroty dvojici, která prošla a obodovala nejlepší prostředky. A jak to všechno dopadlo? K nejlepším patřily výtvory dětí školního klubu, 1. a 2. oddělení. Na dalších pozicích se umístilo 3. oddělení a pak 4. oddělení. Ale zcela určitě není nic ztraceno, neboť dnes následovalo pokračování. 22. 9. Právě v den, kdy se opravdu koná Evropský den bez aut, jsme všichni vyrazili do ulic Berouna. Rozdělili jsme si části Berouna tak, abychom zjistili, jak silná doprava v Berouně je. A když jsme úkol splnili, vrátili se zpět na dvorek a s naším pozorováním seznámili ostatní. Každé oddělení i školní klub pozoroval dopravu a počítal průjezd aut za 10 minut. To jsme za pomoci vychovatelek pak přepočetli na průjezd za jednu hodinu, osm hodin a dvanáct hodin. Výsledky byly opravdu zarážející. Děti odpovídají na dopis komisaři Medvědí tlapka. První oddělení ŠD došlo do ulice Lidická, která vede z Pražské ulice směrem na Kladno. Zde pozorovaly provoz z Berouna na Kladno a naopak z Kladna do Berouna a zjistily následující: Během 10 minut projelo na Kladno 71 aut a do Berouna 89. Pak se přepočítávalo za hodinu, osm hodin a za dvanáct hodin. A to bylo něco – na Kladno za tuto dobu by projelo 5 112 aut a do Berouna 6 408 auto.

Druhé oddělení mělo stanoviště na mostě a sledovalo a počítalo provoz na Prahu, Kladno, a opačný směr Plzeň. Zde jsme zaznamenali velkou hustotu automobilové dopravy. Za 10 minut projelo na Prahu 146 aut, na Kladno jich odbočilo 80 a na Plzeň jich bylo 150. Po propočtech pak za 12 hodin projede na Prahu 10 512 aut, na plzeň 10 800 a na Kladno odbočí 5 760 automobilů.

Třetí oddělení sledovalo průjezd v centru města, z Havlíčkovy ulice směr Husovo náměstí a zjistilo, že za 10 minut přijede do centra Berouna 55 aut, za dvanáct hodin pak v centru projede na 3 960 automobilů.
Čtvrté oddělení mělo stanoviště na parkovišti u restaurace Na Marjánce a zjišťovalo provoz na Prahu, Beroun a odbočení ke škole a příjezd aut od školy. Jaký byl závěr? Za 10 minut projede na Prahu 60 aut, na Beroun 62 aut, ke škole odbočí 11 aut a od školy 17. Za dvanáct hodin zjistíme, že na Prahu projede 4320 aut, na Beroun 4 464 a od školy odjede 1 224 automobilů.

Školní klub se usídlil na Školním náměstí a za deset minut věděl, že do Berouna projede 25 aut, ke škole 11 a směrem ku Praze jich směřuje 26. Velké překvapení bylo, když jsme zjistili, že kolem školy projede za dvanáct hodin 792 aut.

Když jsme si vyslechli výsledky jednotlivých oddělení, nikomu se nechtělo věřit tomu, jak hustá je automobilová doprava v Berouně. Když jsme si uvědomili, co výfukových plynů zamořuje naše ovzduší, je nám z toho špatně. Ještě, že máme v okolí něco málo zeleně, která nás od těchto plynů ochraňuje. Proto jsme došli k závěru, že je lepší chodit pěšky, nebo jezdit na kole či koloběžce, než zamořovat Beroun.

Autor:
Vydáno: