Dovedné ručičky navštívily Muzeum keramiky
Kroužek dovedných ručiček při naší družině krom jiné pracuje i s keramickou hlínou. Proto jsme byli rádi, že v Berouně vzniklo Muzeum keramiky. Právě zde můžeme nahlédnout do historie keramiky v Berouně.
26. února letošního roku bylo slavnostně otevřeno za přítomnosti mnoha hostů Muzeum keramiky v Zámečnické ulici. Dříve se zde nacházel několik let neobydlený, a proto i velmi chátrající domek, který nebyl využit. A tak jednoho dne přišel pan Vladimír Izbický s nápadem za paní starostkou, že by měl nápad, vybudovat v našem městě Muzeum keramiky. Paní starostka nebyla proti, ale nevěděla o žádném objektu, který by byl vhodný. A tak pan Izbický nějaký čas chodil po Berouně a hledal a hledal. Až se jednoho dne dostal do Zámečnické uličky a objevil zde tento pomalu chátrající domeček. Slovo dalo slovo a za nedlouho se otevíralo Muzeum keramiky. To bylo radosti. Tuto radost jsme prožívali i my.
Proto jsme se s kroužkem dnes 19. 3. rozhodli, toto muzeum navštívit. Krátce kolem půl třetí odcházíme do muzea. Nikdo z nás zde ještě nebyl, ale už se všichni těšíme. Přicházíme k muzeu a dozvídáme se, že dům v Zámečnické ulici čp. 14 je památkově chráněnou budovou, jejíž stavba proběhla na přelomu 17. a 18. století. Zadní část přímo přiléhá k středověkému městskému opevnění. A tak již vstupujeme do prostor přízemí muzea, kde kromě recepce vidíme dílnu, která patří tvůrčí činnosti a archeologické expozici. Ta nám dává možnost nahlédnout do historie keramiky od nejstarších nálezů až po středověk a novověk. Nachází se zde replika hrnčířské pece nalezené při vykopávkách U černého koně. Místnosti, které se nacházejí v prvním patře, svou výzdobou připomínající renesanci. Je zde expozice věnována berounskému zboží a místní hrnčířské výrobě. Obdivujeme kuchyně našich prababiček. Přicházíme do výstavní síně, kde se nyní nachází výstava keramiky pana Vladimíra Izbického společně s panem Václavem Vlasákem, který zde vystavuje sklo a skleněné výrobky. V závěru naší prohlídky jsme si vyzkoušeli i práci s přípravkem na malování keramiky „kukačkou.“ Někomu se dařilo, někomu ne, ale vše je zcela určitě o praxi. Čas se naplnil a my se pomalu loučíme. Vřelé díky patří paní z recepce, která nám ukázala a pověděla další zajímavosti. Jistě to nebyla první ani poslední návštěva dětí naší školní družiny. Děkujeme a těšíme se na další návštěvu. Třeba se zde setkáme i s panem Izbickým.