Do zoo dorazila mladá hroší samice
Na doporučení vedoucího Evropské plemenné knihy pro hrochy obojživelné byla do zoo v minulém týdnu pro oživení krve dovezena dvouapůlletá hrošice z anglické Zoo Whipsnade. Jedná se o třetího hrocha, který byl během téměř padesátileté historie chovu hrochů do Ostravy dovezen.
Chov hrochů v ostravské zoo začal v roce 1967 dovozem šestileté samice, která v Ostravě žila až do své smrti v roce 2009. Druhým hrochem byl v roce 1968 přivezený roční samec, který v zoo žije dodnes. Chov těchto majestátních zvířat tak má v Zoo Ostrava dlouholetou tradici a během tohoto období zaznamenal několik významných mezníků:
1. První mládě hrocha se v Ostravě narodilo 30. ledna 1972. Byla to samička a stala se vůbec prvním hroším mládětem v celém tehdejším Československu.
2. Od roku 2005 se hroch stal erbovním zvířetem Zoo Ostrava.
3. V roce 2006 byla Zoo Ostrava pověřena Evropskou asociací zoologických zahrad a akvárií vést a vydávat Evropskou plemennou knihu hrochů obojživelných. O přesunu většiny hrochů mezi zoologickými zahradami v Evropě se tak rozhoduje v Ostravě.
4. Celkem se do dnešního dne narodilo v Zoo Ostrava 32 hrochů, z nichž 18 se podařilo odchovat. Tím se ostravská zoologická zahrada stala nejúspěšnějším chovatelem v České republice.
Po dlouhém období, kdy byli z Ostravy hroši odváženi, byla do Zoo Ostrava dovezena mladá samice, která se narodila 11. prosince 2013 v Zoo Whipsnade. Je tedy třetím hrochem, který byl do Zoo Ostrava přivezen. Zatím pobývá v chovatelském zázemí pavilonu Tanganika a aklimatizuje se. Postupně se bude seznamovat novým prostředím a zvykat si na další prostory. Příležitostně ji budou moci návštěvníci vidět ve venkovním výběhu.
Hroch obojživelný se stal vinou člověka ohroženým druhem. Areál jeho výskytu ve volné přírodě je velmi fragmentovaný. Původně se vyskytoval také po celé délce Nilu, dnes již jen na jeho horním toku. Kolik hrochů v africké přírodě žije, nevíme. Odhad 125-148 tisíc zvířat je deset let starý. Letos má proběhnout nový výzkum početnosti hroší populace, do kterého se zapojí i ostravská zoo. Předpokládáme, že bude menší, ale zdali o 10 % či 50 % nelze vůbec odhadnout. Proto vyžaduje i tento druh řízený chov v lidské péči.
Populace hrochů klesá nejen v přírodě, ale postupně i v zoologických zahradách. Celkový počet hrochů obojživelných chovaných na konci roku 2015 v evropských zoologických zahradách byl okolo 200. Jedním z důvodů tohoto poklesu je zřejmě i skutečnost, že hroch přestal být pro řadu zoologických zahrad snadno chovatelným druhem. Např. v ČR je chová vedle ostravské zoo jen Zoo Praha a znovu i královédvorská zoo. Důvod není ani tak v obtížnosti chovu samotném – hroch je v podstatě nenáročné zvíře. Pro zdárný chov ve středoevropských podmínkách je však potřeba vytápěný pavilon s bazénem a ideálně i přirozenou pastvou venku. Jak je patrné, tyto nároky jsou především otázkou finanční.