Čertovské odpoledne v družině

5. prosince odjakživa navštěvuje děti svatý Mikuláš se svojí družinou – čerty a anděli. Brouzdají městy a večer navštěvují děti doma. Letos dopoledne navštívil i děti z 1. stupně na naší škole, odpoledne však do družiny nedorazil. Asi toho měl mnoho. Nic však se nezměnilo na tom, aby u Veverušáků v 2. oddělení proběhlo „Čertovské odpoledne“.

Čertovské odpoledne v družině

Naše „Čertovské odpoledne“ částečně začalo u dětí z 3. oddělení, které si poslechly pohádku „Tadeáš a čert Luciáš“. Chlapec jménem Tadeáš bydlel v dřevěné chaloupce u lesa se svými rodiči. Les byl pro něj druhým domovem. Hned jak se nasnídal, vyběhl do lesa a proháněl se sem a tam. Měl rád zvířata, a tak i doplňoval pro ně obživu do krmelce. Jednoho dne zůstal Tadeáš hodně dlouho v lese. Začala mu být i zima. Pomalu se zvedal, že již půjde domů, když v tom okamžiku se něco v jeho blízkosti objevilo. Byl to čert, který ho chtěl zahřát, aby mu nebyla zima. Poradil mu, že je kolem dokola hodně dřeva a aby si udělal ohýnek. Tadeáš pohrdl, neboť věděl, že v lese se oheň nesmí dělat. Zklamal čerta a odešel domů. když ležel v posteli, vzpomínal na příhodu, ale hlavně i na zvířátka, co by asi následovalo. V okamžiku, když usnul, zaklepal někdo na parapet okna. Byla to veverka a s ní i několik ptáčků, kteří šli Tadeášovi poděkovat. Přinesli mu misku s lesními plody. Tadeáš poděkoval a zvířátka na něj druhý den opět čekala. Po přečtení jsme si ještě zahráli hru, kdy jsme hledali ukrytého čerta v družině, který nás sledoval. Kdo jej uviděl, posadil se na koberec a čekal na ostatní.

U Veverušáků také proběhla nejprve četba pohádky „O mazaném čertíku Rufíkovi“. Ten žil s ostatními čerty v podzemí a strašili děti, když nebyly hodné. Čertům se nechtělo nikdy moc pracovat, a když se nedíval Lucifer, nepracovali vůbec. Po přečtení pohádky jsme se rozdělili do skupin, abychom si trochu zasoutěžili. V prvním úkolu jsme měli vyluštit křížovku, ve které byla tajenka. Ta zněla: „čerti jsou chlupatí“. Podařilo se a my mohli připsat první bodíky. Ve druhé soutěži jsme odpovídali na 23 otázek s názvem: „Co víme o čertech“. Na jaké otázky jsme například odpovídali? Kteří spisovatelé píší ve svých pohádkách o čertech, kde v pohádkách žijí čerti, popisovali jsme čerta a na nás čekalo spoustu dalších záludných otázek. Soutěž však byla časově omezena. Po uplynutí časového limitu kontrolujeme odpovědi a přidělujeme body. Super, povedlo se, a tak můžeme jít dál. Nyní jsme se vydali na „čertovskou stezku“. Na chodbě před družinou bylo uloženo a uschováno několik dopisů, které pro nás zanechali čerti. Naším úkolem bylo kartičky najít, zapamatovat si, co na nich bylo napsáno a pak jsme se mohli vrhnout i do hledání pokladu. Povedlo se. Čertíci nám nechali v družině své podobizny, své portréty. Po ukončení stezky jsme se sešla všechna oddělení a čertům na dálku zazpívali a zarecitovali něco z našeho pořadu. Nechyběla ani hra na flétnu a tanečky. Takto jsme si užili dnešní odpoledne a večer, to možná bude o něco horší. Třeba nás opravdu ti čerti doma navštíví. Ale o tom si povíme až zítra.

Autor:
Vydáno: