Biodiverzita (nejen) v Zoo Ostrava

Ostravská zoologická zahrada buduje vedle moderních chovatelských zařízení pro chovaná zvířata také vrabčí paneláky, líhniště pro ještěrky, broukoviště, čmelíny, motýlí louky a další prvky… Za jakým účelem vyvíjí Zoo Ostrava tyto aktivity?

Biodiverzita (nejen) v Zoo Ostrava

Společným cílem těchto staveb a opatření pro volně se vyskytující živočichy a rostliny je přispět ke zvýšení biodiverzity celého areálu zoologické zahrady. „Vedle ochrany přírody v různých koutech světa nezapomínáme ani na naši přírodu a bezprostřední okolí, které obklopuje areál zoo. Ve spolupráci s městem Ostrava a Moravskoslezským krajem se sami zapojujeme do ochrany naší přírody a také se snažíme inspirovat a motivovat veřejnost,“ vysvětluje ředitel Zoo Ostrava Petr Čolas. A jak se ukazuje, máme k tomu opravdu pádný důvod.

Rapidní úbytek celé řady organismů z naší přírody je v posledních letech více než alarmující. Mizí nejen včely a motýli, ale celá řada dalších druhů hmyzu, což má za následek pokles početnosti mnoha druhů hmyzožravých ptáků. V Severní Americe např. ubylo za posledních 40 let 95 % vlaštovek! Podle studie PLOS ONE z roku 2017 došlo např. v Německu za posledních 27 let k 76% (!!) poklesu početnosti hmyzu. Další zprávy hovoří o 15% úbytku počtu ptáků za pouhých 10 let. Z České republiky takové podrobné dlouhodobé studie zatím nemáme k dispozici, ale domníváme se, že situace bude velmi podobná.

Areál ostravské zoologické zahrady leží v lokalitě Velkého ostravského lesa – unikátním a pestrém biotopu na ploše více než 100 hektarů, jaký má opravdu jen málokterá zoo na světě. Možná žádná… Díky přírodnímu charakteru, rozmanitosti a členitosti většiny území je tak nejen příznivým prostředím pro chovaná zvířata, ale útočiště zde nachází i řada volně žijících živočichů a rostlin. Mezi běžně se vyskytujícími druhy je i řada vzácných, ohrožených a z naší krajiny mizejících druhů. „Je proto naší povinností pečovat o tento jedinečný prostor, abychom jej předali těm, co přijdou po nás, v ještě mnohem lepším stavu, než jsme jej získali,“ dodává Petr Čolas.

Z tohoto důvodu jsme v loňském roce systematicky rozšířili aktivity směřující ke zvýšení biodiverzity celého areálu zoologické zahrady. Tyto aktivity vyvíjela zoo již řadu let, ale loňský rok byl přelomový. Všechny tyto činnosti nejen akcelerovaly, ale dostaly i pevný řád a systematickou strukturu. Pochopitelně na ně bylo potřeba z rozpočtu zoologické zahrady vyčlenit i nemalé finanční prostředky. Jednalo se o vytvoření vhodného prostředí pro běžné i ohrožené druhy rostlin a živočichů. Celkem bylo v průběhu roku realizováno bezmála 300 opatření. Velká většina z nich jsou poměrně jednoduchá opatření, která však mohou mít dalekosáhlý význam pro řadu organismů. Proto je řada z nich i na návštěvnických trasách, abychom lidem prezentovali, jak jednoduše opravdu každý z nás může (měl by) přispět k ochraně okolního prostředí. Jak je nezbytné „nechat vedle sebe žít“ ptáky, obojživelníky, včely, motýly i další druhy hmyzu a bezobratlých…

„Základními podmínkami pro výskyt a přežití živočichů, a to i v městském prostředí, jsou: bezpečný přístup k vodě, dostatek potravy, možnost úkrytu a vhodná místa k rozmnožování,“ popisuje Otakar Závalský, odborný pracovník zoo a koordinátor biodiverzitních opatření, který se problematikou ochrany přírody zabývá více než 30 let. 88 % povrchu ČR pokrývá zemědělská a lesní půda. Způsob jejich obhospodařování vede ke značnému snížení biodiverzity (monokultury, chemizace, těžká technika). Pro některé druhy je paradoxně výhodnější přežívat v lidských sídlištích než ve volné přírodě. „Lidé tak mohou na svých pozemcích vytvořit ideální podmínky pro přežívání a rozmnožování celé řady druhů. Primárním opatřením a vlastně základem všeho je pestrá vegetace – kvetoucí a medonosné rostliny, plodonosné keře a stromy,“ dodává Otakar Závalský.

Za poslední dva roky bylo v zoo vysazeno na 12 tisíc plodonosných keřů a stromů. V roce 2017 pak bylo nainstalováno více než 260 nejrůznějších budek coby náhradních stromových dutin, a to nejen pro ptáky, resp. drobné pěvce (např. sýkory, rehky, šoupálky), ale také poštolky či sovy, netopýry, čmeláky apod. Vybudovány byly tři hmyzí hotely, čtyři líhniště pro ještěrky, tři motýlí louky. Mnohé prvky doprovázejí rovněž informační panely a některá i nápadné interaktivní prvky, např. význam tzv. mrtvého dřeva podtrhují obří dřevění brouci.

V předchozích letech jsme se zaměřili zejména na naše plazy a obojživelníky. V areálu vznikla řada tůněk, bažin a dalších míst, kde záměrně zadržujeme vodu a zpomalujeme její odtok z krajiny. V roce 2015 byla v zoo otevřena jedinečná expozice Mokřady – unikátní naučná stezka pro obojživelníky, plazy a další zvířata a rostliny. Jejím účelem je nejen zvýšení biodiverzity podmáčeného území, zadržení vody v krajině, zlepšení podmínek pro vzácná zvířata a rostliny naší fauny a flóry, ale i zvýšení informovanosti návštěvníků o významu mokřadů, a to pokud možno hravou a interaktivní formou. Expozice je doplněna realistickými modely našich plazů a obojživelníků v nadživotní velikosti. Děti, ale i dospělí si je mohou osahat a seznámit se s jinak často velmi skrytě žijícími příslušníky naší fauny. Je to o to důležitější, protože mokřadní ekosystémy patří mezi místa s nejvyšší biodiverzitou na Zemi. Zároveň jsou ale místy, která byla činností člověka v minulosti často nenávratně zničena.

„Budeme proto dál vyvíjet maximální úsilí, aby se Zoo Ostrava stala nejen místem s nejvyšší biodiverzitou na území města Ostravy i v co nejširším okolí. A hlavně – aby inspirovala co nejvíce lidí k vlastním (byť i jen jednoduchým ochranářským opatřením) a napomohla tak tomu, že naše krajina, zůstane pestrá a plná života i pro ty, co přijdou po nás,“ uzavírá Petr Čolas.

„Vzhledem k tomu, že Zoo Ostrava patří k nejvýznamnějším a nejnavštěvovanějším turistickým cílům nejen Ostravy, ale i Moravskoslezského kraje a vlastně celé republiky, má velký potenciál působit na lidi a motivovat je k ochraně přírody. A jelikož nemalou část návštěvníků tvoří turisté z polského příhraničí, mohou dopady sahat i za hranice státu,“ hodnotí Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora města Ostravy.

Ochránci přírody ze Zoo Ostrava v této oblasti velmi úzce spolupracují s mnoha dalšími institucemi a organizacemi. Jsme si vědomi, že úzká spolupráce a vzájemné propojování všech, co se ochranou přírody zabývají, je nanejvýš důležité.

„Ochranu přírody považuji za jednu z významných priorit kraje, a proto aktivity zoologické zahrady zaměřené na podporu biodiverzity velmi oceňuji, stejně jako její snahu jít v této věci příkladem návštěvníkům. Moravskoslezský kraj má zájem se zoologickou zahradou rozvíjet v této oblasti i nadále součinnost, což také stvrdil prostřednictvím nedávno uzavřeného Memoranda o spolupráci v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty,“ uvedla náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje Jarmila Uvírová.

Autor:
Vydáno: