Asi jsem udělala nenapravitelnou chybu, když jsem si poslední, sedmý díl příběhů čarodějnického učně Harryho Pottera nejdřív vychutnala ve filmové verzi a teprve několik měsíců poté si sehnala knižní předlohu. Film mi totiž připadal nesmyslný, jako by na něm pracovalo několik autorů naráz a proto se mi zrovna dvakrát nelíbil. Neuvědomila jsem si souvislosti, které jinak byly naprosto zřejmé.
Když přijde na proplouvání třetí třídou, Klementýnka je pánem situace – no dobře, možná ne úplně vždycky. Když ale učitel třídě oznámí, že třeťáci a čtvrťáci uspořádají přehlídku talentů, Klementýnka zpanikaří.
Možná jsem byla zvědavá na debutové dílo Španěla Carlose Ruize Zafóna, ale třeba mě taky zaujal hororově laděný námět, který se však dá vykládat několika možnými způsoby a závisí jen na čtenáři, kterému dá přednost. Celý děj se odehrává ve Španělsku v létě 1943, kdy rodina hodináře Carvera prchá do malého přímořského městečka, aby se vyhnula zuřícímu konfliktu.
Když maršál Jelítko ukradne ptákům jejich vejce, Stella vymyslí lstivý plán, jak je získat zpět. Podaří se to?
Člověk většinou čte horory, aby si nahnal strach a chvíli si užil tíživou atmosféru v bezpečí domova. Ale co když se vám do rukou dostane hororový příběh, který nepůsobí tak nereálně, jak se na první pohled mohlo zdát? Jistě, je nutné odmyslet si některé podrobnosti, aby bylo možné si takové události představit v reálném životě, ale výsledek bude stát za to.