Články

Když konečně paní Zimu porazily první teplé sluneční paprsky, začali se naši předkové připravovat na jaro a blížící se velikonoční svátky. Byl to čas radosti a veselí, hodování a pomlázky.

Areál ostravské zoologické zahrady je díky svému přírodnímu charakteru útočištěm pro řadu volně žijících zvířat. V minulosti zde žili a hnízdili i divocí čápi bílí. Nyní se pracovníci zoo snaží nalákat tyto ptáky zpět. Nainstalovali tu pro ně dvě hnízda.

Je to čtyřicet dní před Velikonoční nedělí, tento čas je naplněný spoustou zajímavých zvyků a lidových tradic. Protože se málokdo v záplavě pojmů orientuje, pojďme si udělat malou procházku a trochu prozkoumat historii, která se k našim jarním svátkům váže.

S bílou sobotou se opět rozezněly zvony kostelů v plné své kráse. Říká se, že se „vrátily z Říma", kam odletěly na Zelený čtvrtek. Pašijový týden se zlomil, ticho a tmu v kostele vystřídá zvuk varhan a světlo svící. Noci ze soboty na neděli, kdy Ježíš procitl, říkáme Velká. Tady najdeme původ slova Velikonoce.

Tyto ozdůbky nejsou určené k jídlu, ale pro potěchu oka. Základem našeho pečení bude hladká mouka. Odměříme si jí dva hrnky a vsypeme do mísy. K mouce přidáme jeden hrnek soli, sypké suroviny dobře promícháme. Na závěr přilijeme jeden hrnek studené vody. Znova vše dobře promícháme vařečkou.