Z historie měrných jednotek - jak se dřív vážilo a měřilo
Bude to za deset, sto, nebo tisíc let? Na tom přece nesejde. Pár roků a pár generací pro vědce nic neznamená. Jsou ale přesvědčení, že jednou se budeme v čase pohybovat. Budeme si dokonce na minuty přesně zmapovat celosvětovou historii. Dokonce se budeme moci přenést až k začátku času a prostoru a zaznamenat zrod vesmíru. Přijde vám to divné? Proč by se normální dnešní člověk trmácel někde po pravěku nebo středověku a bál se o vlastní kůži. Když se nad tím ale zamyslíme, nápad na výlet by to špatný být nemusel. Třeba by stálo za to, ochutnat tehdejší vodu. Prý byla dobrá i z potoka a taky si čichnout vzduchu. Normálního, bez výfukových plynů a všeho toho bince, kterému se říká příměsi. Jídlo bývalo zdravější, předkové baštili jenom bio potraviny a bylo to normální.
Abyste si na takovém středověkém tržišti mohli nakoupit, je potřeba znát i staré jednotky. Protože, pokud budete po sedlákovi žijícím před dvěma sty lety chtít koupit kilo klobás a litr šťávy z jablek, bude na vás pravděpodobně hledět jako z jara.
On je totiž zvyklý měřit na zrna. ZRNO je nejmenší jednotka ze všech. Měřilo se podle zrnka ječmene a představovalo asi 4,9 mm. V Kronice české se píše, že pokud položíte čtyři ječná zrna vedle sebe dostanete prst. PRST je necelých dvacet milimetrů, přesně 19,7 mm. Když položíte ty prsty vedle sebe čtyři, dostanete dlaň. DLAŇ je 78,6 mm dlouhá. Aby se to líp počítalo, bylo možné prstů dát vedle sebe i deset a dostali jste píď. PÍĎ používají dodnes třeba někteří řemeslníci, je to přesně 197,1 mm. Když ty pídě položíte vedle sebe tři, vznikne jednotka loket. Aby to nebylo pro českého sedláka zas až tak jednoduché, na lokty se měřilo na více místech v Evropě. A protože se samozřejmě od sebe hodně lišily, ten náš dostal pojmenování ČESKÝ LOKET. Podle jiných zdrojů se zase uvádí, že píď byla vzdálenost mezi palcem a ukazovákem při hodně roztažené dlani dospělého člověka. Teď se v tom vyznejte!
Krásně a jednoduše jsme se překulili a propočítali do metrů. Co když čistě náhodou budete na středověké tržnici nakupovat v metrech? Látky, provazy, třeba se dokonce rozhodnete, že se tady cítíte natolik dobře a chcete se tu usadit. Budete si teda kupovat střechu nad hlavou. Možná, jenom dřevěnou chaloupku, možná, že to bude dokonce stavení pro bohaté měšťany, hodit se budou i pozemky. Měřit budete v tomto případě asi na PROVAZCE. Jeden má délku 30,73 m. Větší mírou byl SÁH. Měřil 1,77 metrů a byla to vzdálenost mezi rozpaženýma rukama. Sáh se počítal taky v různých částech Evropy rozdílně. Například v sousední Vídni byl větší. Možná, že vídeňáci měli větší rozpětí rukou 1,89 m. Další velkou jednotkou byl PRUT, 4,7 metrů.
Zvláštní jednotka, která se používala hlavně v hornictví byla látro. LÁTRO se rovná výšce stojícího dospělého člověka se vzpaženou rukou. Naši předkové byli menšího vzrůstu a proto se vám tato jednotka možná bude zdát divná. Byly to 2 - 2,4 m.
A jedeme dál. K dalším velkým historickým mírám patří LÁN, HON, JITRO, STRYCH, KOREC, MĚŘICE nebo MANDEL. K posledně jmenované jednotce můžeme dodat, že mandel byl útvar postavený ze sena, obilí nebo slámy. Stavěl se na poli do podoby panáka. Každý z panáků obsahoval patnáct snopů. Snop je balík sena svázaný hned po usečení. A tak se mandel používal jako početní míra pro patnáct.
Vyschlo vám po tolika počítání v krku? Nevadí! V minulých staletích používali i jednotky objemu. Říkalo se jim duté míry, nalévaly se totiž do dutin. Sypké látky jako třeba mouka a sůl, tekutiny, pivo, víno, voda, ty byly možné změřit v BEČKÁCH. Jejich obsah se pohyboval okolo 100 litrů. Další jednotkou bylo VĚDRO, to mělo 47 až 78 litrů. SUD byl počítaný na 248 litrů. V hospodě vám vychlazenou kolu s ledem přinesou v HOLBĚ, ta má kolem litru a v MÁZU. Máz by měl být o něco málo větší než holba, ale v různých zdrojích se uvádí rozdílné informace. Používané byly i VĚRTELE, jeden věrtel obsahoval 23 - 25 l.
A zbývají míry hmotnosti. LOT je šestnáct gramů, HŘIVNA čtvrt kila. LIBRA mívala 0, 56 kg a CENT se používal opět ve více oblastech. U nás se mu říkalo a dodnes říká METRÁK - metrický cent - 100 kg.
Tak co na to říkáte? Možná, že si dnes můžeme oddychnout, že staré míry zanikly nebo se zjednodušily. Tohle bych teda v matice dobrovolně převádět nechtěl.